Autor: Richard Susskind
Nakladatel: Oxford University Press
Rok vydání: 2017
Počet stran: 240
ISBN: 978-0-19-879663-3
Britský vizionář Richard Susskind je autorem hned několika knih. Od průkopnické práce The Future of Law (1996), přes depresivní titul The End of Lawyers? (2010) po novou publikaci Tomorrow’s Lawyers: An Introduction to Your Future (2013). Všechny tyto tituly mají jedno společné (tedy kromě faktu, že ani jedna z nich nebyla dosud přeložena do češtiny), a sice že v nich autor doslova předpovídá z imaginární věštecké koule vývoj práva, resp. způsob poskytování právních služeb v blízké budoucnosti. O tom, že v řadě autorem předvídaných záležitostí se jeho věštby plní bezezbytku, může svědčit to, že hned v první knize vydané v dřevních dobách internetu předpověděl rozmach využití e-mailu při poskytování právních služeb, ačkoliv šlo zprvu o vysmívanou myšlenku. Ve shora uvedeném výčtu posledně uvedená publikace autora se v letošním roce dočkala druhého, přepracovaného vydání, ve kterém se autor vypořádává s některými tezemi uvedenými v prvním vydání, a nabízí další vize.
Publikace se sestává ze tří částí čítajících dohromady 18 kapitol. První část knihy, nazvaná Radical Changes in the Legal Market, zahrnuje celkem pět kapitol, a to o třech motorech změn (kapitola 1), strategii úspěchu (kapitola 2), o „komodizaci“ práva (kapitola 3), změně způsobu práce (kapitola 4) a „narušitelských“ právních technologiích (kapitola 5). Ve druhé části publikace, pojmenované The New Landscape, najdeme dohromady 7 kapitol, kdy autor pojednává o budoucnosti advokátních kanceláří (kapitola 6), posunující se roli podnikových právníků (kapitola 7), načasování změn (kapitola 8), přístupu k soudu a právních služeb on-line (kapitola 9), soudcích, technologiích a virtuálních soudních síních (kapitola 10), on-line soudních řízeních a on-line řešení sporů (kapitola 11) a vrací se ke své dnes již více než 20 let staré práci o budoucnosti práva (kapitola 12). Třetí a poslední část titulu s názvem Prospects for Young Laweyrs čítá 6 kapitol, ve kterých autor po řadě popisuje nové pozice pro právníky (kapitola 13), zamýšlí se nad tím, kdo bude zaměstnavatelem mladých právníků (kapitola 14), dále uvažuje o smyslu a posunu praxe začínajících právníků (kapitola 15) a nahrazení dosavadního modelu základů praxe (kapitola 16), a konečně předkládá otázky, které by mladí právníci měli klást svým zaměstnavatelům na pohovorech (kapitola 17), přičemž knihu zakončuje vizí o umělé inteligenci v dlouhodobém výhledu (kapitola 18).
Řada autorem rozebíraných změn ve způsobu poskytování právních služeb se již děje v reálném čase. Autor např. uvažuje nad proměnami trhu s právními službami ve směru jeho většího uvolnění spojeného s on-line reputačními databázemi, na základě kterých si klienti budou moci vybrat kancelář podle svých preferencí. Shodou okolností v letošním roce byl spuštěn projekt www.cestiadvokati.cz, který databázi advokátů obohacuje o statistické údaje o (ne)úspěšnosti konkrétního advokáta v řízeních u vrcholných soudních institucí (Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud), kdy Česká advokátní komora tento projekt kritizuje a napřesrok chystá spuštění vlastního modelu takové databáze, která by měla zahrnovat i kritérium ceny právních služeb. Posledně uvedené je přitom také podstatným tématem publikace, jelikož autor předvídá konec klasické hodinové odměny, která je alespoň v britských podmínkách vžita někdy od 70. let 20. století, ale ukazuje se jako neúplně vyhovující v podmínkách ekonomického vývoje 21. století, a ze strany klientů se prosazující „more for less challenge“, přičemž autor předpokládá prosazení alternativních a nových způsobů ocenění právních služeb. S cenou právních služeb přitom souvisí i outsourcing, kterému autor věnuje značnou pozornost. Není přitom bez zajímavosti, že na sklonku letošního roku se v Praze formuje pobočka britské společnosti UNIFIED, která provádí tzv. legal document review a jež je čelným představitelem prosazujícího se trendu tzv. legal process outsourcingu (LPO).
Autor zároveň neskrývá nadšení pro moderní technologie, a jeho vize o virtuálních soudních síních nemusí vyvolávat úsměvy ani v České republice (lze v tomto směru poukázat na novelu občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 296/2017 Sb., která s účinností od 30.9.2017 zavádí možnost využití videokonferencí při dokazování). Některé vize autora jsou překvapivé, neboť autor např. předpokládá vznik otevřených právních databází na principu Wikipedie a kvalitních on-line právních poraden zdarma („když to jde u lékařů, není důvod, aby to nešlo právníků“). Určitým vrcholem je autorův nápad, že tzv. chatovací robot Watson od společnosti IBM by mohl vlastně poskytovat právní služby – zbývá dodat, že vývojové centrum IBM se nachází v Praze a chatbot Watson už byl lokalizován do češtiny….(!) Autor se v publikaci také věnuje oblasti LegalTech, kdy českému čtenáři v této souvislosti vytanou na mysli domovské start-upy Legito (automatické sestavení smlouvy) či Klarity (nahrazení due diligence technologií, která dokáže rozpoznat problematická ustanovení smluv).
Kniha sice neskrývá veskrze kacířské myšlenky spočívající v nahrazení práce právníků stroji, ale nevyznívá přitom pesimisticky, nýbrž popisuje změny, které mohou nastat a nabízí nové možnosti, přičemž nutí čtenáře k zamyšlení a konfrontaci. Domnívám se, že publikace by neměla minout nejen mladé či ještě studující právníky aspirující na budoucí profesi advokáta, ale také partnery advokátních kanceláří a vedoucí podnikové právníky (o práci posledně uvedených publikace ostatně na řadě míst pojednává). Tuto pozoruhodnou a podnětnou knihu lze v podstatě doporučit všem lidem v právní branži, kteří mají otevřenou hlavu a se změnami, které přináší ekonomická situace a vývoj moderních technologií se vypořádávají, spíš než že by jim trpně čelili.