Právo v hebrejské Bibli

Autor: Jiří Kašný
Nakladatel: Vyšehrad
Rok vydání: 2017
Počet stran: 202
ISBN: 978-80-7429-910-0

Je nezpochybnitelné, že kniha knih obsahuje řadu ustanovení právního charakteru. Ne nadarmo se tak hovoří o „Starém zákoně“ a „Novém zákoně“. Věřící se mají těmito stěžejními náboženskými texty řídit, a proto tyto obsahují pravidla, resp. jakési etické kodexy. Nad tato pravidla lze vysledovat v Bibli v rámci náboženského práva i „obyčejné“ nebo chceme-li jednoduché právo. První české zpracování tématu práva v hebrejské Bibli, tedy Starém zákoně, z pera doc. Jiřího Kašného, které vyšlo v adventním čase minulého roku je přesně publikace, která toto téma podává přístupným, věcným a čtivým způsobem. Kniha je kromě úvodu a závěrečných poznámek členěna do sedmi kapitol, kdy autor po řadě představuje tzv. právní sbírky v hebrejské Bibli (kapitola 1), vysvětluje smluvní základ legitimity práva (kapitola 2), a dále se věnuje oblastem smluv a vlastnictví (kapitola 3), trestnímu právu neboli zločinům a trestům (kapitola 4), soudnímu procesu (kapitola 5), manželskému a rodinnému právu (kapitola 6) a konečně základu vytváření ústavních principů (kapitola 7).

V první kapitole se autor neopomíjí věnovat Desateru, kdy kromě podnětného převodu jeho textu do moderního jazyka práv a svobod, autor poznamenává, že Desatero je zcela jedinečným právním textem, co se týká formy i historického významu. S tím lze jistě souhlasit a jistě by bylo možné se jím zabývat na delší ploše. Zaujme však i druhá kapitola, ve které autor vysvětluje, že základ legitimity práva není dán ničím jiným než smlouvou mezi izraelským lidem a Hospodinem. Na zajímavosti nabírá publikace v kapitole věnované smlouvám, neboť se věnuje kupní smlouvě, smlouvě o zápůjčce či pracovní smlouvě, jako nejčastějším typům smluv, které se v hebrejské Bibli objevují. Zvláště popsaný institut kupní smlouvy je pozoruhodný jednak co do procesu jejího uzavření (tzv. v branách města, před svědky a s odvážením platidla) ale i co do zpětného odkupu nejen v rámci tzv. milostivého léta. V kapitole 4 je věnován prostor lex talonis neboli pravidlu „oko za oko“ nebo také institutu tzv. azylových měst. Kapitola věnovaná procesnímu právu vzpomíná příběh Kaina, soudce Šalamouna, ale i pravidla pro svědky a zákaz křivého svědectví. Poslední kapitola zaujme snahou nalézt základ ústavního práva co do rozdělení mocí mezi jednotlivé složky již v samotném Starém zákoně.

Jaksi samozřejmě se nabízí otázka, jak může být tato publikace přínosná pro právníka pohybujícího se v právním světě 21. století. Právě prostřednictvím této knihy je možné si uvědomit, nejenom, že současné právo v evropské tradici má svoje nezpochybnitelné židovsko-křesťanské kořeny, ale také že současný stav je věcí vývoje, kterému je nutno věnovat pozornost. V kontextu tohoto pohledu tak v kapitole o manželském právu zaujme jednostrannost rozvodu, kterého mohl docílit pouze manžel vyřknutím rozvodového výroku, což v mnohém připomíná i doposud lokálně uplatňované právo, když indický nejvyšší soud teprve nedávno pozastavil platnost kontroverzní muslimské praxe, podle níž se může muž s ženou velmi snadno rozvést – zopakováním slova „talák“ neboli rozvod třikrát za sebou (srov. https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rozvod-rozvod-rozvod-indicky-soud-zablokoval-kontroverzni-praxi-muslimskych-muzu_1708221038_mls). Obdobně v knize popsané procesní pravidlo uplatňované v trestním řízení požadující minimálně dva svědky k odsouzení obžalovaného by mohlo být bráno na zřetel i v dnešní době. Pokud se pak v knize připomíná, že biblické právo chránilo i před agresí v sexuální oblasti mezi manžely, toto téma je stále živé, kdy ve Švédsku je aktuálně projednáván návrh zákona, dle kterého by každému sexuálnímu kontaktu předcházet explicitní souhlas, že s ním oba partneři souhlasí (https://www.lidovky.cz/svedsko-chce-tvrde-trestat-sexualni-nasili-sexu-bude-muset-predchazet-vyslovny-souhlas-gbo-/zpravy-svet.aspx?c=A171222_211746_ln_zahranici_mber).