The Happy Lawyer: Making a Good Life in the Law

Autor: Nancy Levit, Douglas O. Linder
Nakladatel: Oxford University Press
Rok vydání: 2010
Počet stran: 304
ISBN: 978-0195392326

Šťastný právník? Toto slovní spojení jako by nešlo dost dobře dohromady. Podstata právnické profese jako kdyby šťastné povahy nepřitahovala nebo je měnila v méně šťastné, neboť ona právnická profese per definitionem spočívá v (nevyřčených) obavách, konfliktech a mnohdy pocitech zmaru a osamělém údělu. Jak najít životní spokojenost v právnické profesi ve které se to hemží užíváním antidepresiv, abúzem alkoholu a jiných návykových látek či sebevraždami? Tím se zabývá právě zmíněná publikace, která je zástupcem anglicky psané literatury z anglosaského prostředí v oblasti knih o štěstí zaměřených výlučně na právníky (v představované publikaci spíše na právníky pracující v advokátních kancelářích).

Kniha zahrnuje celkem 8 kapitol. Po úvaze Jsou právníci nešťastní? (kapitola 1), se autoři zabývají štěstím jako základem (kapitola 2), pokusem o to zjistit co činí právníky šťastnými a co nešťastnými (kapitola 3), kdy v dalším prozkoumávají první kategorii skutečností (kapitola 4). Následně se autoři vrací do školních let a zaobírají se výběrem odpovídající právnické fakulty (kapitola 5) a dále tím, co mohou advokátní kanceláře udělat pro štěstí svých právníků (kapitola 6). V předposlední části knihy autoři za sebe skládají jednotlivé osobní příběhy právníků (kapitola 7) a knihu uzavírá závěr (kapitola 8).

Publikace je sice primárně zaměřena na amerického čtenáře a reflektuje místní reálie – což se nejvíce projevuje v kapitole 5, která popisuje, jak si vybrat tu správnou právnickou fakultu na vysoké škole v USA, což pro českého čtenáře nemá vskutku moc význam – nicméně v obecných úvahách podpořených průzkumy má obecnou vypovídající hodnotu. Jak však shrnout tuto pozoruhodnou knihu? Sami autoři uvádějí, že pouze v roce 2008 vyšlo (patrně jen v USA) na 4.000 knih o štěstí… Autoři berou celou věc ze široka a na základě četných studií a průzkumů. Mj. uvádějí, že jedním z faktorů ovlivňujících pocity štěstí – mimo stále se zvedající nároky na objem tzv. billable hours, tedy počet klientovi fakturovatelných hodin, které musí právník pracující v advokátní kanceláři vykázat – je také vzrůstající míra nezdvořilosti v právnické profesi mezi právníky navzájem (v tomto ohledu srov. rozhovor se čtyřmi osobnostmi české advokacie nazvaný „Kolegialita se z advokacie vytrácí“, Lidové noviny 5.11.2018, s. 14, příloha Právo & justice; dostupné z https://www.advokatni-komora.cz/scripts/detail.php?id=19655).

Ohledně zdrojů štěstí kladou autoři důraz na několik výrazných záležitostí, které jistě mají obecnou platnost i pro jiné profese: mít nad věcmi kontrolu, nepoměřovat se s těmi (finančně) nad vámi, mít práci, která je v souladu s vašimi hodnotami, a co nejvíc se věnovat činnosti, která vám přináší tzv. flow, tedy situacím, kdy hodiny v kanceláři utečou jako minuty, protože se věnujete něčemu, co vás zajímá nebo vám zkrátka jde. U každého to přitom může být něco zcela odlišného, autoři však radí to, co přináší zmíněné flow, najít, pojmenovat a co nejvíce se tomu věnovat. Konečně je nezbytné vědomí, že vaše práce má smysl (což může být mnohdy značný problém). Podle průzkumů citovaných autory nejvyšší míru životní spokojenosti udávají starší právníci s pocitem kompetentnosti spojeným se zkušenostmi, kteří se již nemusí povětšinou zabývat úmornou prací přenechanou mladším, a především se dopracovali stavu, ve kterém svoji profesi přijali plně za svou a našli své místo v ní. Well, štěstí tak může také přijít tak nějak přirozeně časem.