Autor: Jeremiah Lambert, Geoffrey Stewart
Nakladatel: Lyons Pres
Rok vydání: 2021
Počet stran: 256
ISBN 978-1493056330
Na tuto knihu jsem natrefil na internetu víceméně náhodou na amazon.de, a jelikož mě její téma zaujalo, titul jsem se rozhodl opatřit. Už název knihy The Anointed: New York’s White Shoe Law Firms―How They Started, How They Grew, and How They Ran the Country si zaslouží vysvětlení. Titulní The Anointed by se dalo přeložit jako hlavy pomazané a označení white-shoe firm znamená v obecné rovině prestižní společnost zaměstnávající absolventy elitních vysokých škol americké tzv. Ivy League. Kniha pojednává o vzniku tradičních newyorských advokátních kanceláří situovaných na Wall Street na přelomu 19. a 20. století a okupovaných výlučně tzv. WASP (White Anglo-Saxon Protestants). Samotní autoři přitom prošli dvěma z nich, kterým je v knize věnován prostor, a sice Jeremiah Lambert kanceláří Cravath, Swaine & Moore a Geoffrey Stewart kanceláří Davis Polk & Wardwell, takže jde o knihu z rukou nejpovolanějších. Třetí do trojlístku velkých – či přesněji řečeno významných – kanceláří je pak Sullivan & Cromwell. První z výše jmenovaných kanceláří přitom může českému čtenáři rezonovat ze známých pamětí amerického právníka Davida Boise a svého času partnera právě v Cravath, Swaine & Moore (u nás vydané pod názvem Ve službě spravedlnosti: od soudní kauzy baseballového klubu New York Yankees proti Nejvyšší baseballové lize až ke kauze Bush kontra Gore 1997-2000. Praha: Baronet, 2006). Námětem jedné obskurní sci-fi knížky z 50. let – mimochodném oblíbené spisovatele J.G. Ballarda – bylo téma korporátních právníků ovládajících svět, nebyla to však v USA již ve 30. letech realita?
Kniha je členěna celkem do 18 kapitol. V úvodní kapitole se autoři věnují začátkům kolem roku 1889 a kanceláři Cravath, Swaine & Moore (kapitola 1). Navazuje vysvětlení odvěké rivality uvedené kanceláře se Sullivan & Cromwell (kapitola 2). Autoři dále odhalují, kdo byl advokátem č. 1 bankéře J.P. Morgana (kapitola 3). Dále se v knize pojednává o právní agendě kanceláří, jednak železničních společnostech a jejich komplexních reorganizacích (kapitola 4) a jednak období vzniku trustů a progresivní éře (kapitola 5). Dvě párové kapitoly jsou věnovány nechvalnému spojení Cromwella a aféře kolem Panamského kanálu (kapitola 6) a mezinárodnímu přesahu a institucionalizaci právě Sullivan & Cromwell (kapitola 7). V dalším se autoři zaobírají systémem fungování kanceláře Cravath, Swaine & Moore a Cravathově osobě zvláště (kapitola 8), stejně jako těm, kteří touto kanceláří prošli (kapitola 9). O postavě Swaineho a restrukturalizační praxi v Cravathu je pojednáno v další kapitole (kapitola 10). Autoři se věnují i ustavení kanceláře Davis Polk & Wardwell (kapitola 11) a jejímu předchůdci – kanceláři John W. Davise a jeho kauzám (kapitola 12). Autoři se dále zabývají možnostmi Sullivan & Cromwell v závěru 1. sv. války (kapitola 13). Stranou nezůstává ani to, jak to vypadalo v předvečer regulace bankovního sektoru (kapitola 14) a poté následným lítým právním bitvám proti některým zákonům z balíku New Dealu (kapitola 15). Závěrem se autoři věnují postavám bratrů Dullesových ze Sullivan & Cromwell a poválečnému světu (kapitola 16). Kniha je zakončena popisem střetu tradice ve světle reforem u Davis Polk (kapitola 17) a připojena je i douška zpátky do budoucnosti o zaměstnávání menšin a proměně uzavřeného světa těchto kanceláří (kapitola 18).
Na otázku položenou v úvodu si lze po přečtení titulu odpovědět lehce. Newyorské advokátní kanceláře situované na Wall Street na přelomu 19. a 20. století byly skutečně odrazovým můstkem pro ambiciózní právníky, kteří to dotáhli mnohdy až na vysoké posty ve vládní administrativě. Tak např. Seymour Parker Gilbert, který začínal v Cravath, zastával v letech 1924-1930 funkci tzv. agent-general pro vláčené reparace zastupující spojence v Berlíně a de facto držel tep na ekonomice Výmarské republiky. John W. Davis dokonce kandidoval v prezidentských volbách roce 1933 a vysoké poltické hry Sullivan & Cromwell jsou mimo jakékoliv kategorie. Všechny popisované kanceláře přitom stály bok po boku svým klientům – velkým investičním bankám z Wall Street jako jsou Morgan Stanley nebo Goldman Sachs. Moc, peníze a právo řečeno s Janem Sokolem jsou tak rezonujícím tématem knihy, která se nevyhýbá i stinným kauzám těchto velkých kanceláří, jako podezření z uplácení federálního soudce, skandálu kolem prodeje podílu v Panamském kanálu nebo napojení na nacistické Německo. Zajímavé téma je také institucionalizace fungování advokátní kanceláře, která vzešla od Cravathu a drží se víceméně dodnes (placení právníci na stálo, kteří se mají věnovat jen agendě kanceláře, pyramidový systém associates – partners, každoroční nábor talentů z řad absolventů a s tím spojená zaměstnanecká politika up or out neboli povýšit nebo odejít). Kniha stojí na pomezí historické a publicistické práce, solidně ozdrojované a neobvykle střízlivé zároveň. Jde přitom o fascinující vhled do amerických reáliích od konce 90. let 19. století do 40. let 20. století s přesahem do současnosti. Doba ryze analogová ve znamení psacích strojů, přinášející tehdy třaskavá témata restrukturalizací insolventních železničních společností nebo zakládání korporátních trustů a dluhopisových programů, to vše v době relativního právního vakua těchto instrumentů. Na uvedenou právní agendu se přitom výše uvedené kanceláře specializovaly a vytvořily určitý monopol – kupodivu sporná agenda např. nestála těmto kancelářím za pozornost. V knize jsou přítomny i drobnokresby osobností některých výrazných právníků a nechybí popis zajímavých kauz před Nejvyšším soudem.