Paměti krupiérovy 1, 2 a 3

Autor: Oldřich Ševčík
Nakladatel: vlastním nákladem
Rok vydání: 2017-2018
Počet stran: 395
ISBN: 978-80-270-1601-3,978-80-270-3252-5,978-80-270-4261-6

JUDr. Oldřich Ševčík, advokát, dobrý křesťan a reemigrant z USA. Znalcům brněnské advokátní scény tuto osobnost jistě netřeba představovat, ostatní se mohou informovat na internetu, na němž je autor dosti aktivní a provozuje řadu domén (viz. domovská www.oldrichsevcik.cz). Uvedený autor v poslední době začal vydávat vlastním nákladem knižní memoáry. Ačkoliv světlo světa spatřilo již celkem šest dílů těchto pamětí, a sedmý díl je na cestě, osobně jsem měl z cyklu, jenž je nazván „Paměti krupiérovy“, k dispozici toliko první tři díly. První díl nese podtitul Las Vegas (146 s.), druhý díl pak podtitul Ve spárech rudé justice (136 s.) a třetí díl je pojmenován Pryč s rudou justicí aneb Obnovme soudní poroty (113 s.).

V prvním díle se autor věnuje své zkušenosti z USA, kde působil v osmdesátých letech minulého století mj. jako krupiér v lasvegaských kasinech, odtud tedy vysvětlení jednotícího názvu celého cyklu pamětí. Poměrně nezvykle působí stylizace vyprávění, kdy autor o sobě hovoří ve třetí osobě (např. „Krupiér si uvědomil“ apod.). Nicméně hned z první dílu je patrné, že americká zkušenost autora hluboce poznamenala a americký přístup v něm silně zakořenil. Prostřednictvím těchto pamětí se tak autor podílí o životní rady, které lze shrnout takto: nenechte se oslovovat křestním jménem, dobře se oblékejte (zejména si kupte žaket!), vydělávejte dost peněz, nekoukejte na sportovní přenosy, učte se cizí jazyky a studujete Bibli. A říkejte „peníze“, nikoli finanční prostředky. První díl se v závěru dokonce přetaví v čtivou praktickou příručku zahrnující výklad kasinových her Black Jack, Baccarat a zejména Craps, čímž se čtenářských okruh těchto pamětí rozšiřuje.

Druhý díl pamětí Ve spárech rudé justice je již zasazen do období po reemigraci autora zpět do vlasti, kdy autor vykresluje různé situace za účelem vylíčení charakterů až s literárním nádechem. I z druhého dílu promlouvá jednoznačné ustrojení autora, který se projevuje sympaticky jako zarytý anti-komunista. Trnem v oku jsou mu bývalý komunističtí soudci, jež chodí oblékáni jako vagabundi, a také se tak chovají. Popisuje své začátky v advokacii a (pochybné) advokáty, u kterých působil. Důraz na vhodné oblečení, který je patrný z prvního dílu, tu nadále pokračuje, a autor mj. zdůrazňuje dle jeho mínění důležitou distinkci právnických titulů, to jest důsledné rozlišování Mgr. vs. JUDr. Předmětem druhého dílu jsou však především korupční brněnské kauzy a praktiky některých trestních soudců ohledně rozhodování o vazbě a podmíněném propuštění, kdy použité pseudonymy zainteresovaným nezbrání zjistit pravou totožnost aktérů. Autor také nenechává stranou vlastní dvouměsíční pobyt ve vazbě, přičemž celý díl je zakončen úvodním pojednáním o porotním soudnictví.

Ve třetím díle autor vypráví znovu podrobněji o svém zadržení, výslechu, následnému průběhu rozhodování o vazbě a pobytu ve vazbě v rámci brněnské kauzy tzv. Toflova gangu, kdy nakonec jeho trestní stíhání bylo od počátku zrušeno pro nezákonnost. Jakožto člověk velmi citlivý na oblečení nezbytně hodnotí úroveň oblečení policistů, státního zástupce a soudce. V další části třetího dílu se zhmotňuje linie, která se předchozími díly memoárů Paměti krupiérovy vine jako červená nit, a sice porotní soudy, kterým je autor zastáncem a propagátorem v důsledku své zkušenosti z USA, a snáší argumenty pro jejich znovuobnovení v tuzemských podmínkách. Jde o přitom přetisknutý obsah samostatné internetové stránky autora http://www.poroty.cz/, ve kterém mj. autor přichází s vlastními překlady znění dodatků k Ústavě USA a jejich stručným komentářem. Nejedná se o nikterak odborný text, jde spíše o esej prošpikovanou útoky na komunistické soudce, nicméně nelze upřít, že myšlenka porot u trestních soudů má něco do sebe.

Paměti krupiérovy jsou poměrně drobné brožury vysazené větším písmem psané osobitým způsobem. Zrcadlí se v nich svérázná osobnost autora a některé pasáže jsou opravdu zábavné. Některá témata a popisy se neustále opakují v různých variacích a se všemi názory autora se nelze ztotožnit, zejména přesvědčení o tom, že sametová revoluce byla podvod, a znevažování osobnosti Václava Havla, kterého autor zrovna v lásce nemá.