Autor: Jan Pichrt, Jakub Tomšej a kol.
Nakladatel: Wolters Kluwer
Rok vydání: 2022
Počet stran: 156
ISBN: 978-80-7676-278-7
Začátkem srpna minulého roku uplynula transpoziční lhůta pro dvě evropské směrnice s dopadem na tuzemské pracovní právo. Jednalo se o 1) směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1152 ze dne 20.6.2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii a 2) směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1158 ze dne 20.6.2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU). Obě nosná témata evropské legislativy jsou přitom aktuální a zákonodárce jim dlouhodobě nevěnuje přílišnou pozornost, kterou by si jinak zasloužily. V edici Právní monografie nakladatelství Wolters Kluwer v únoru loňského roku vyšla publikace zaměřená právě na tyto dvě evropské směrnice a výzvy, které přinášejí. Zatímco problematika transparentnosti – předchozí či ve zkušební době průběžné podrobné seznámení zaměstnance o podmínkách jím vykonávané práce a souvisejících informací není patrně až tak ožehavé, téma work-life balance jinak rezonuje veřejným prostorem v diskusích o potřebě (ne)vyváženosti mezi pracovním životem a životem mimo práci (dobou odpočinku slovy zákoníku práce). Připomeňme, že pro kancelářské pracovníky znamenal covidový rok 2020 ve velké míře přesun do oblasti práce z domova (home-office). Právě podrobnější úprava práce z domova však v českém právním řádu dosud chybí, ovšem není přímo předmětem citovaných evropských směrnic.
Publikace zahrnuje celkem 12 statí. Po řadě je pojednáno o prolínání korporačního a pracovního práva– od souběhů ke kauze Danosa (kapitola 1), slaďování soukromého a pracovního života z pohledu právního dualismu – soukromé – a veřejnoprávní nástroje work-life balance (kapitola 2). Další příspěvky se věnují tématům: work-life balance a prekérní zaměstnání v České republice (kapitola 3), pružné uspořádání práce: nový institut pracovního práva? (kapitola 4) a práci z domova (kapitola 5). Srovnání nabízí stať věnovaná zaměstnaneckým „benefitům“ vs. právo odpojit se aneb prolínání soukromého a pracovního života (kapitola 6). Další příspěvky se zamýšlejí nad evropskou právní úpravou, a to odměnou vyslaných pracovníků k poskytování nadnárodních služeb ve světle Směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (kapitola 7) či promítnutí čl. 4 směrnice (EU) 2019/1152 do české právní úpravy zákoníku práce (kapitola 8). Stranou nezůstává a ani smlouva o smlouvě budoucí ve světle povinnosti zaměstnavatele poskytovat informace o podstatných aspektech pracovněprávního vztahu (kapitola 9) či rodičovská dovolená – (nejen) úvahy de lege ferenda (kapitola 10). Knihu uzavírá dvojice příspěvků na téma Důchodová reforma 2021: zvýšení starobního důchodu za vychované děti (kapitola 11) a Profesionální sportovci v ČR a jejich „pracovní podmínky“ (kapitola 12).
Téma work-life balance obecně – tedy nejen u rodičů a pečujících osob ve smyslu evropské legislativy – se týká i advokacie, v tomto směru lze poukázat na Karla Muzikáře a jeho odpověď v rozhovoru pro Lidové noviny: „Skoro nikdo už dnes nechce pracovat 10 až 12 hodin denně, což bylo běžné v západní Evropě celé generace a v 90. letech se tak pracovalo i u nás. Kult práce je nahrazován tím, čemu se říká „work-life balance“. Generace, která dnes dospívá v mladé právníky, klade daleko větší důraz nejen na finanční ohodnocení, ale na volný čas a svoji představu o tom, jak jej využít.“ Právě tématu work-life balance a práci z domova (home-office) jsou věnovány nejzajímavější příspěvky uvedeného kolektivního sborníku. Zejména příspěvek věnující se práci z domova řešící nemožnost paušální náhrady za náklady s tím spojené v kontextu stanoviska Generálního finančního ředitelství k Daňovým souvislostem práce z domova (home-office) ze dne 20.11.2019. Pro praktické stránce zaujme také příspěvek o smlouvě o smlouvě budoucí pracovní uzavírané často s uchazeči o vízum a souvislosti s požadavky takové smlouvy s informacemi z Centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Ve sborníku je poněkud překvapivě na závěr zařazena poněkud nesouvisející, avšak zajímavá stať na téma výkonu činnosti vrcholných sportovců, zejména fotbalistů a hokejistů a náhrad poskytovaných v praxi při zranění či jiné indispozici.