Čelední služba v Čechách v raném novověku: Právní, sociální a ekonomické aspekty

Autor: Ladislav Nekvapil
Nakladatel: Univerzita Pardubice
Rok vydání: 2021
Počet stran: 386
ISBN: 978-80-7560-336-4

Zčistajasna se v nabídce právně orientované literatury objevila monografická studie historika Ladislava Nekvapila o fenoménu čelední služby. Autor se jako vystudovaný historik dlouhodobě věnuje východním Čechám a době pobělohorské, soudě alespoň podle jeho předchozího knižně vydaného titulu Východočeští nekatolíci v době baroka a osvícenství: Chrudimský kraj v letech 1621 – 1781 (Univerzita Pardubice, 2015). Vzhledem k neotřelému tématu čelední služby, a slibnému podtitulu kladoucímu na první místo právě právní aspekty, jsem titul v duchu příměru drzé čelo lepší nežli poplužní dvůr bez váhání opatřil. Na úvod mohu shrnout, že ač autor sice není zaměřením právní historik, nicméně se jedná o publikaci co do právní stránky nadmíru důkladnou. Autor se vypořádává i s letitou právní studií o právním pozadí čelední služby z pera Valentina Urfuse. Čtenáři knihy – právníkovi vytane přitom na mysli spojení uvedeného s autorským kolektivem legendární učebnice římského práva (Kincl-Urfus-Skřejpek) a podobných asociací se nabízí celá řada, neboť na stránkách publikace ožívají tituly známé z dob studií a předmětu českých právních dějin: ať už jde o Vladislavské zřízení zemské, Koldínův zákoník, brněnskou Knihu písaře Jana nebo Brikcího z Licka Práva městská.

Kniha je kromě nezbytného úvodu a závěru členěna do dvou stěžejních částí. V první části je pojednáno o právním postavení sloužících v raném novověku v kontextu vývoje českého pracovního práva. Nejprve autor nastiňuje obecné aspekty právního postavení sloužících 16.-18. století (kapitola 1) a v tomto rámci podává přehled o pojetí čeledi v normativních pramenech raného novověku, sloužících a službě v českém právním systému: mezi zvykovým a kodifikovaným právem a připojen je i exkurz o nucené službě jako výsadním právu vrchnosti. Následně je zasazeno čelední právo do středoevropského kontextu (kapitola 2), představeni sloužící v městském právním systému a cechovní zřízení (kapitola 3), sloužící v zemském právu a policejních předpisech absolutistického státu (kapitola 4) a sloužící ve vrchnostenských řádech a instrukcích (kapitola 5). Druhá část knihy je věnována sloužícím ve východních Čechách v 17. a 18. století. Ponejprv je uvedena hospodářsko-geografická charakteristika oblasti (kapitola 1) a následuje samotná čelední služba ve východních Čechách (kapitola 2) a v jejím rámci je podána obecná charakteristika čelední služby a dále aplikace teorie tzv. ekotypů. V poslední kapitole je zacíleno na čelední službu v letech 1681-1700 a 1765-1784 na panství Choltice jakožto součásti životního cyklu (kapitola 3). V této kapitole je po řadě popsán stručný vývoj majetkové držby panství Choltice, jeho správní hospodářská a demografická charakteristika, sociální stratifikace sloužících a základní parametry čelední služby, délka služby, geografický horizont čelední služby, mzdové poměry sloužících, životní podmínky, alternativy čelední služby, připojen i popis osudů konkrétní osoby Veroniky Hálové (1673-1703) a autor zakončuje krátkým shrnutím před závěrem o normách poddanského práva v konfrontaci s životní praxí.

Jedná se jednoznačně o pozoruhodnou publikaci vycházející ze studia mnoha pramenů a vlastního kvantitativního výzkumu. Jedná se o práci ve skrze odbornou, podpořenou přehledně zpracovanými daty do nejrůznějších tabulek a přehledů. Rozsah výzkumu a studia je obdivuhodný a záběr autora je široký. Jak bylo řečeno, v úvodu právní prameny dopadající na čelední službu jsou popsány důsledně a detailně, navíc s nebývalým právním citem. Kniha se obrací na do jisté míry obeznámené čtenářstvo, takže např. v úvodu uváděný poplužní dvůr a jeho povaha nebo např. kdo to byli tzv. podruzi není samo sebou vysvětleno. Vzhledem k mikro-historickým údajům např. právě o poměrech čelední služby na panství Choltice autor plastickým způsobem ukazuje podobu čelední služby v raném novověku, jakož i konkrétní osudy poddaných. Autor navíc uvádí na pravou míru některé zažité představy o čelední službě a pomáhá vytvořit nezkreslený obraz o rozmanitosti podoby čelední služby v českých zemích. Konečně kniha také může sloužit jako skvělá ukázka toho, jak se v raném novověku utvářely de facto prazáklady pracovního práva, jak jej známe v dnešní podobě. V tomto ohledu také autor zajímavě poukazuje na dobový rozdíl mezi law in books a law in action. Monografie konečně může sloužit také jako zdroj poznání, že svobodná kontraktace mzdy a rovné mzdové podmínky jsou skutečně až výdobytkem dob moderních – to když autor odhaluje partikulární snahy o normativní zakotvení maximálních mezd a rozdílné odměňování pacholků a děveček.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *