Autor: Pavel Vrcha
Nakladatel: Leges
Rok vydání: 2021
Počet stran: 225
ISBN: 978-80-7502-516-6
V edici Praktik nakladatelství Leges v loňském roce vyšlo 3. aktualizované vydání Odůvodnění civilního rozsudku, které poprvé vyšlo v roce 2010. Jejím autorem je Pavel Vrcha, kteréhož autora a jeho předloňský počin v podobě psychologicko-naučné studie Stres a (syndrom) vyhoření u soudců (2020) jsem zde představoval v listopadu 2020. V uvedené publikaci mj. autor uváděl, že jedním ze stresorů je např. ústní odůvodnění soudního rozhodnutí. Dlužno podotknout, že jiný soudce Jaromír Jirsa – naopak pro pouze ústní odůvodnění rozsudků horuje (viz Klíč k soudní síni (2018), který jsem zde představoval v červnu 2019). Buď, jak buď, recentní právní řád písemné odůvodnění soudního rozhodnutí a jeho soulad s ústně vyhlášeným odůvodněním předepisuje a okolo nedostatků takového odůvodnění se vyvinula celá judikatura Ústavního soudu, pode níž mj. nejsou-li zřejmé důvody soudního rozhodnutí, svědčí to o libovůli v soudním rozhodování, která je v rozporu se zásadou právního státu. Praktikující advokát se zaměřením na spornou agendu pak velmi často směřuje odvolací námitky do oblasti nedostatečnosti odůvodnění rozhodnutí nebo dokonce jeho absence. Po představované monografii Pavla Vrchy jsem pokukoval delší dobu a její 3. aktualizované vydání mě podnítilo k přečtení.
Publikace je členěna do šesti částí. Po nezbytném úvodu se autor věnuje odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Samostatnou pozornost věnuje problému odůvodnění rozsudku pro uznání, resp. pro zmeškání, a v další části pojednává o odůvodnění rozsudku odvolacího soudu. Připojen je závěr a další téměř dvě třetiny rozsahu knihy zabírá pořad veškeré podstatné judikatury nejen k problematice odůvodnění rozsudku, ale vadám rozsudku jako takového. Jde přitom o nepřeberné množství tematicky nejrůznější judikatury, až se z nich může čtenáři točit hlava. Sluší se říct, že monografie není praktickým návodem, jak mají vypadat rozsudky, ale spíše odborným textem obohaceným o vlastní názory autora. V publikaci zaujme poměrně nezvyklá práce s judikaturou toliko krajského soudu, a to autorova domovského Krajského soudu v Ústí nad Labem. Na místní poměry opět nezvykle se autor poohlíží po judikatuře slovenských soudů. Zajímavé jsou autorovy postřehy o tom, zda odůvodnění rozsudku pro uznání či zmeškání má obsahovat právní posouzení, či ne. V neposlední řadě autor jakožto každoroční pořadatel zajímavých rozhodnutí, která nebyla přijata k publikaci do tzv. zelené sbírky rozhodnutí Nejvyššího soudu, a insider z Nejvyššího soudu otevřeně popisuje, jak probíhá schválení rozhodnutí k publikaci v tzv. zelené sbírce. Uvedená sbírka judikatury Nejvyššího soudu přitom od ledna letošního roku vychází bohužel již jen v elektronické podobě. Přes zjevné zaměření na soudce má v mnoha ohledech publikace obecnou platnost i pro jiné právní profesionály.