Autoři: Jaroslav Schönfeld, Michal Kuděj
Nakladatel: Stanislav Juhaňák – Triton
Rok vydání: 2021
Počet stran: 242
ISBN: 978-80-7553-952-6
Právo, stejně jako každá jiná lidská disciplína, podléhá aktuálním módám a různým trendům. Ty většinou vyplývají z nové legislativy na evropské úrovni a z ní vzešlých nových právních institutů. Z nedávné doby vzpomeňme na elektronickou identifikaci (eIDAS), ochranu osobních údajů v novém hávu (GDPR) nebo bankovní identitu (BankID). Opominout nelze ani nové přístupy zatím bez zřejmého právního podkladu typu udržitelného investování (ESG). Buzzword – nebo poněkud šroubovaně řečeno buzzwordové slovní spojení – z nejaktuálnějších je pak preventivní restrukturalizace. Dvojice ekonomů Jaroslav Schönfeld a Michal Kuděj, kteří se dlouhodobě zabývají podniky v krizi na půdě Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka (CRI) při Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, se v představované publikaci věnuje právě tomuto tématu. Novou legislativou jej přinášející je směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 o rámcích preventivní restrukturalizace o oddlužení a zákazech činnosti a o opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci).
Kniha je rozdělena celkem do desíti kapitol. V úvodní kapitole se autoři věnují preventivní restrukturalizaci jako novému evolučnímu stadiu řešení potíží podniku (kapitola 1). V navazující kapitole je pojednáno stručně o nástinu vývoje přemýšlení o úpadkovém právu (kapitola 2). Následují hlavní pojmy a jejich vztahová analýza a vhodné nástroje včasného varováni (kapitola 3). Stranou nezůstávají ani makroekonomické souvislosti preventivní restrukturalizace, resp. úpadku podniku a ve světle celospolečenských dopadů (kapitola 4). Stěžejní část zaobírá vlastní výzkum s podtitulem hlavní problém je odkládání řešení obtíží (kapitola 5). V dalším se autoři věnují vhodným postupům včasného varování (kapitola 6) a následuje dílčí analýza směrnice o preventivní restrukturalizaci (kapitola 7). Monografii uzavírají otázky implementace směrnice do českého práva (kapitola 8), doslov (kapitola 9) a použitá literatura (kapitola 10).
Publikace představuje výstup z dvouletého grantového projektu. Cenným přínosem publikace je tak především vlastní výzkum provedený na srovnání reálných tuzemských společností stabilních a společností v úpadku, a to meziročně. Autoři uvádějí, že některé varovné symptomy jsou patrné již tři roky před úpadkem a hlavní problém je zkrátka neschopnost řešit problém včas. Zajímavé postřehy jsou např. ve vztahu k rozdílům mezi finančním zdraví společností, které mají bankovní úvěry, a těmi, které je nemají (a nemusejí reportovat bance). Publikace se věnuje i systémové nefunkčnosti institutu moratoria nebo úspěšnosti tzv. předbalených reorganizací. Jak sami autoři uvádějí, vytvoření celkového legislativního rámce preventivní restrukturalizace je naprosto nový stav. Kniha se proto věnuje hledání vhodného nástroje či ukazatele pro tzv. včasné varování. Autoři nabízejí možné cesty v rámci implementace směrnice, která měla být do českého právního řádu implementována nejpozději do 17.7.2022. Zákonodárce má tradičně zpoždění a návrh zákona nebyl dosud předložen ke schválení Poslanecké sněmovně. Právní rámec pro restart podnikání bez následků spojených s insolvenčním řízení je tak zatím hudbou budoucnosti.