Odpovědnost za vady díla ve stavebnictví

Autor: David Falta
Nakladatel: C.H. Beck
Rok vydání: 2022
Počet stran: 128
ISBN: 978-80-7400-874-0

V edici Právní praxe nakladatelství C.H. Beck vyšla v červnu 2022 rozsahem útlá monografie nazvaná „Odpovědnost za vady díla ve stavebnictví“ od Davida Falty, dlouholetého právníka z Metrostavu, tedy velké tuzemské stavební společnosti. Smlouvy o dílo ve stavebnictví a spory z nich vzešlé jsou jedny v praxi z nejproblematičtějších s ohledem na jejich složitost. Soudci tyto spory nemají v oblibě, a nejinak je tomu u zbytku populace z právní praxe. Odborné literatury je přitom na tomto poli jako šafránu. Připomeňme např. titul „Závazky v oblasti výstavby a nové civilní právo“ (Wolters Kluwer, 2017) od Aleny Bányaiové (o němž jsem psal na tomto blogu v květnu 2017) nebo publikaci „Právní spory ve stavebnictví“ (Aleš Čeněk, 2018) od tandemu Josef Černohlávek a Petr Doubrava (o němž jsem psal na tomto blogu v listopadu 2018). Představovaná brožura je určitým kompendiem, neboť shrnuje znalostní bázi judikatury Nejvyššího soudu a právní úpravy k tématu odpovědnosti za vady díla ve stavebnictví. Kniha není opatřena obvyklým úvodním informativním sdělením „zpracováno k právnímu stavu ke dni toho a toho“. K přečtení monografie jsem se přitom dostal až téměř s dvouletým odstupem po jejím vydání, a vychází-li na více místech z dosavadního stavebního zákona, je v tomto ohledu obsoletní, neboť uvedený právní předpis již v letošním roce nahrazuje stavební zákon zbrusu nový.

Publikace je rozdělena celkem do 26 částí, v nichž je po řadě řešeno dílo (kapitola 1), předmět díla (kapitola 2), forma vymezení předmětu díla (kapitola 3), předmět díla a projektová dokumentace (kapitola 4) a soulad předmětu díla s českými technickými normami (kapitola 5). Na to navazují témata závaznosti ČSN (kapitola 6), technických norem a českých technických norem (kapitola 7), technologických postupů a technologických předpisů (kapitola 8), samotných technických předpisů (kapitola 9) a rovněž změny českých technických norem nebo technických předpisů během výstavby (kapitola 10). V dalších kapitolách knihy se autor věnuje prevenci sporů ze smlouvy o dílo (kapitola 11), vadám díla (kapitola 12), předpokladům odpovědnosti (kapitola 13), odpovědnosti za vady (kapitola 14), záruce (kapitola 15), základním druhům vad (kapitola 16) a uplatnění práv z odpovědnosti za vady (kapitola 17). Další kapitoly jsou věnovány tématům vynaložení náležité pozornosti a odborné péče (kapitola 18), lhůtě tzv. bez zbytečného odkladu (kapitola 19), důsledky pozdního oznámení (kapitola 20), neúčinnost námitky pozdní notifikace (kapitola 21), forma a obsah oznámení (kapitola 22), volba práva z odpovědnosti za vady (kapitola 23), práva z vadného plnění (kapitola 24) a blíže k nim (kapitola 25). Celou knihu uzavírá kapitola o společné odpovědnosti poddodavatele, stavebního dozoru a projektanta (kapitola 26).

Jak bylo uvedeno v úvodu, kniha přináší především ucelený souhrn judikatury Nejvyššího soudu rozdělený podle jednotlivých subtilních témat v rámci vymezeného předmětu, kterým je odpovědnost za vady díla ve stavebnictví. Nesporným kladem knihy je ucelenost a strukturovaný vhled do problematiky. Publikace by nicméně mohla klidně nést i název Přehled judikatury ve věcech odpovědnost za vady díla ve stavebnictví. Dalo by se tak říct, že kniha v tomto ohledu rovněž tzv. stojí a padá na judikatuře Nejvyššího soudu. V drtivé většině se jedná o judikaturu přijatou při řešení právních věcí podléhajících právní úpravě podle obchodního zákoníku účinného do roku 2013. Autor přitom pouze sporadicky v knize uvádí, zda je jím citovaná judikatura použitelná i za právního stavu podle (nového) občanského zákoníku účinného od roku 2014. Ve většině případů takové zasazení judikatury do kontextu absentuje. Kromě judikatury Nejvyššího soudu jsou v publikaci zhusta citována i rozhodnutí krajských soudů (zejména Krajského soudu v Hradci Králové). U této judikatury „nižších“ soudů je pak otázka, zda se jedná o judikaturu publikovanou v tzv. zelené sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu nebo nikoli. Pro použitelnost uváděné judikatury je to přitom informace zásadní. V neposledně řadě se ke škodě věci stírají veřejnoprávní a soukromoprávní souvislosti díla, kdy kritérium nezávislého uplatňování práva veřejného a soukromého (srov. ustanovení §  1 odst. 1 občanského zákoníku) není nijak zohledněno.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *