Ochrana slabší smluvní strany v občanském zákoníku

Autor: Michal Janoušek
Nakladatel: C.H. Beck
Rok vydání: 2018
Počet stran: 259
ISBN: 978-80-7400-696-8

V edici Právní instituty nakladatelství C.H. Beck v loňském roce vyšla monografie Michala Janouška, asistenta předsedy senátu Nejvyššího soudu a odborného asistenta na katedře občanského práva na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Uvedená publikace se zaobírá dosud neprobádaným tématem ochrany tzv. slabší smluvní strany.

Kniha obsahuje celkem 16 kapitol. Po nezbytném úvodu (kapitola 1), je pojednáno o Slabší smluvní straně jako veličině hodné zkoumání (kapitola 2), dále Pojmu slabosti (kapitola 3) a Zásadám dotčeným při diskuzi o ochraně slabší smluvní strany (kapitola 4). Následuje pojednání o Prostoru svobody garantovanému právem (kapitola 5), dále se autor věnuje Historickému střetu formální a materiální smluvní svobody(kapitola 6), Modelům vzájemného vztahu smluvní svobody a ochrany smluvní strany (kapitola 7) a konečně tématu Slabší smluví strany a potřebě jejího vymezení (kapitola 8). V další části knihy je prostor věnován Ochraně slabší smluvní strany (kapitola 9), Ochraně slabší smluvní strany cestou ochranných generálních klauzulích (kapitola 10) a ve stručnosti K jednotlivým ochranným generálním klauzulím (kapitola 11). V samotné praktické části autor rozebírá Smlouvy uzavírané adhezním způsobem (kapitola 12), Lichvu (kapitola 13), Neúměrné zkrácení (kapitola 14), a závěrem je zařazen Kontrolní model PECL a DCFR (kapitola 15) a shrnutí a úvahy de lege ferenda (kapitola 16).

Knihu je potřeba přivítat, jako potřebnou a důsledně se zabývající konceptem, který je někdy ne úplně správně uchopen. Je potřeba ocenit autorův kritický přístup a vyvracení chybných přístupů, jakož i relativizaci institutu slabší smluvní strany jako takového. Důkladný rozbor je také podložen řadou zdrojů a autor se nezdráhá použít i definici za pomocí tzv. ekonomické teorie her, takže nato, že se jedná o právní publikaci, tak v ní poněkud nezvykle čtenář nalezne i matematický graf. Knize se místy nevyhnul pro někoho těžší akademický styl psaní, který trochu prodlužuje dobu, jenž čtenář nad knihou stráví – srov např. větu, kterou si zde dovolím uvést ve zkrácené podobě: „cílem posouzení […] nalezení vzájemné konkordance […] mezi […] působícími elementy, které mají zohlednit rozsah principů, k jejichž determinaci v procesu kognitivních úvah  […] dochází (s. 152). Praktický význam však nabývá kniha jednoznačně v pasážích věnovaných lichvě a neúměrném zkrácení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *