Priesečníky umenia a práva

Autor: Pavel Holländer
Nakladatel: Aleš Čeněk
Rok vydání: 2019
Počet stran: 160
ISBN: 978-80-7380-760-3

S odstupem dvou let od předchozí publikace Příběhy právních pojmů, které jsem zde svého času věnoval, vyšla v nakladatelství Aleš Čeněk další kniha emeritního soudce Ústavního soudu Pavla Holländera, a sice titul nazvaný Priesečníky umenie a práva. Jak již název napovídá, uvedený autor se tentokráte vrátil ke své mateřštině, a kniha se tak prodává na českém trhu ve slovenském jazyce. Stejně jako předchozí titul se jedná o sbírku esejů, oproti předchozí publikaci však značně stručnější, ale o to tematicky zajímavější. Jak totiž uvádí v prologu Alexander Bröstl, autor se v esejích shromážděných v představované sbírce věnuje literátům, prozaikům, dramatikům, malířům či sochařům, kteří mají nějaký vztah k právu.

Kniha obsahuje celkem sedm statí, kdy po úvodním příspěvku Život je krátky, umenie je večné: Vita brevis, ars longa zmiňovaného Alexandera Bröstla – jinak autora hned čtyř sbírek aforizmů, jak spolu s ukázkami Pavel Holländer v knize uvádí – následují eseje Pavla Holländera Chvála presahov Básnikova múdrost – právnikovo poznanie. Dále je zde shakespearovsky laděný příspěvek Sir Edward Coke a Rudolf von Jehring v príbehu Shylocka a stať rozebírající téma  Holocaust a právnici: tí filmoví a tí skutoční. Knihu pak uzavírá dvojice příspěvků Pocta Karlu Korinkovi a esej Svět podle Dürrenmatta: čo je možné a čo skutočné? Na závěr je připojeno anglicko-jazyčné sumamry, seznam použité literatury a slovo o autorovi spolu s jmenným rejstříkem.

Publikace je rozsahem nijak velká a vyšla v menším formátu připomínajícím sbírku poezie, přesto jde o milý příspěvek do proudu právo a literatura (law & literature), který je autorovi, jak ostatně sám uvádí, sympatický (v této souvislosti lze připomenout titul Literatura a film jako zrcadlo práva a právníků, jemuž jsem zde věnoval v prvním roce tohoto blogu). Jak je u Pavla Holländera zvykem, jeho záběr a rozhled je značně široký, a nepřekvapí, pokud se věnuje dramatům od antiky přes Shakespeara, Dürrenmatta až po Ferdinanda von Schiracha, literatuře od Švejka po slovenského Janko Jesenského a Kunderu, filmu od Chaplina po Sorrentina, a přitom všem stranou nezůstane ani spojení právo a opera. Autor přitom zůstává bytostným právním filozofem a teoretikem práva, a věnuje se jak Rudolfovi Jheringovi z přelomu století, rozporuplné postavě (nacistického) práva Carlu Schmidtovi, tak i historické anglosaské judikatuře v příspěvku o Edwardu Cokeovi. Ačkoliv jsou příspěvky rozsahem spíše jakýmisi črtami, obsahují řadu reflexí práva na pozadí umění a tipy na nejrůznější díla, a nepostrádají přitom lehkost a vtip.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *