Legal Upheaval: A Guide to Creativity, Collaboration, and Innovation in Law

Autor: Michele DeStefano
Nakladatel: American Bar Association
Rok vydání: 2018
Počet stran: 296
ISBN: 978-1641051200

Michele DeStefano je profesorka práva na University of Miami, mající zkušenosti v marketingu, která se zaobírá dalším vzděláváním právníků. Je zakladatelkou programu LawWithoutWalls (LWOW), prostřednictvím kterého se zapojují akademici, studenti a právníci z praxe do řešení problémů právní praxe a právní profese, a inovačního projektu MOVELΔW zaměřeného na společnosti s právním oddělením a advokátní kanceláře. Zkušenosti a přístupy z obou projektů obohacené o více jak stovku rozhovorů s advokáty a vedoucími právních oddělení nejrůznějších společností jak v USA tak mimo ně, zúročila autorka v představované knize, kterou vydala americká advokátní komora v minulé roce. Na internetu jsem na knihu narazil víceméně náhodou na amazon.de, a jelikož mě její téma zaujalo, titul jsem se rozhodl opatřit.

Publikace je kromě úvodu a závěru rozdělena do tří částí. První část je věnována tomu, proč by právníci měli zdokonalovat nastavení mysli, dovednosti a chování inovátorů. Tato část obsahuje celkem pět kapitol, kdy nejprve autorka popisuje tři síly dopadající na právní trh dneška (kapitola 1). Poté autorka přechází k inovačnímu závodu, měnícím způsob, jakým jsou právní služby dodávány, naceněny, zabaleny a vymezeny (kapitola 2). Následně je popsáno téma věnované pomyslné pyramidě právnických dovedností (kapitola 3) a s tím spojeným problémem „berliček právníků“, tedy zdrojům mezer v dovednostech, chování a nastavení mysli (kapitola 4). Konečně tuto část kniha autorka zakončuje pojednáním o nové rovnici v právu: zkráceně ABC, tedy attitude, behavior & culture (kapitola 5). Druhá část knihy se zaobírá třemi pravidly zapojení, tedy vytváření kultury kreativity, spolupráce a inovací. Po řadě autorka pojednává o konceptu otevřené mysli (kapitola 1), otevřeném srdci (kapitola 2) a otevřených dveří (kapitola 3). V třetí poslední část knihy je věnována uskutečnitelnosti inovací, tedy propojení teorie, praxe a důkazu. Ohledně teorie autorka pojednává o sedmi podstatných zážitcích nezbytných pro kreativitu, spolupráci a inovace (kapitola 1). Co do praxe autorka představuje svoji metodu 3-4-5 inovací pro právníky (kapitola 2) a jako důkaz předkládá příklad uvedené metody v praxi (kapitola 3).

Už při slově inovace dostávají mnozí právníci mírně řečeno psotník, nicméně autorka si toho je vědoma a podává vše postupně a i poměrně lehkým, čtivým způsobem. Dlužno dodat, že se věnuje poctivě i mlhavosti pojmu inovací  v právu. V mnohém však navazuje na teze britského vizionáře trhu s právním službami Richarda Susskinda, jehož knihu Tomorrow’s Lawyers: An Introduction to Your Future jsem zde představoval v prvním roce fungování tohoto blogu. Ve shodě s uvedeným ostrovním autorem popisuje posuny na právním trhu spočívajících ve vzniku nejrůznějších legal-tech start-upů nebo třeba nových oblastí jako je litigation fundraising, tedy financování právních sporů, nebo možností on-line chatovacích (ro)botů v právu. Podobně jako Susskind se autorka obrací především na GC’s (general counsels), tedy na vedoucí právních oddělení, kteří využívají v řadě záležitostí právní služby externích advokátních kanceláří, a na vzájemné vztahy a očekávání, které přitom vznikají. A podobně jako on také DeStefano rozvíjí teze o požadavcích klientů, které lze vyjádřit jako more for less challange, jakož i jejich dalších potřebách, kterým mají dnešní právníci dostát. Potřebnou sadu dovedností autorka přitom dokonce kategorizuje do pyramidové struktury. Prvním a nezbytným stupněm je podle ní C.O.S.T. (konkrétní, organizační, na služby a technické dovednosti orientované), zahrnující mj. znalost podnikání klienta.

První dvě části knihy jsou do jisté míry přínosné a protkané autentickými úryvky z rozhovorů s dotazovanými právníky. U třetí části knihy je problém její jistá abstraktnost, která se propojí až v poslední kapitole na praktickém příkladu, kdy právníci z farmaceutické společnosti řešili zadání Death by Disclaimer alias informování o možnosti smrti na příbalovém letáku. Detailnost předchozího popisu teamové práce na projektu v rámci LWOW a jeho pravidel je však nepříliš záživná. Zaujme však situace, kdy si měli členové teamu vžít do situace mámy chystající salát pro své adolescentní dcery nebo pracovat s Legem (sic). Je evidentní, že marketingová slabost pro trendy se v této knize projevuje maximálním možným způsobem. Autorka s neochvějnou sebejistotu a po americkém způsobu propaguje tzv. designové myšlení při poskytování právních služeb ve světe, který je tzv. VUCA (odvozeno od volatility-proměnlivost, uncertainty-nejistota, complexity-složitost a ambiguity-dvojznačnost) a značné pozornosti autorky se dostávají právníci – mileniálové.  Poselství knihy je přitom – jak jinak – pozitivní, tedy inovace v právu možné jsou a i cesta přitom může být cíl. Do praxe lze přitom přenést koncept inovace spočívající v TNT (tiny noticeable things, tedy drobných zaznamenatelných záležitosti), které přinášejí hodnotu navíc. Kniha jako celek je spíše vedlejším produktem aktivit autorky, které také tak trochu propaguje. Neměla by však ujít pozornosti akademikům zabývajícím se právnickými dovednostmi a nepochybně může oslovit i vedoucí právníky ve velkých nadnárodních společnostech a progresivní advokáty.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *