Publikace

  • Ústavní soud k ochraně spotřebitele u smluv uzavíraných na dálku aneb pozoruhodný nález v bagatelní věci

E-pravo ID 110438

Anotace článku:

Dne 14.11.2019 vyhlásil Ústavní soud nález ze dne 5.11.2019, sp.zn. II. ÚS 2778/19, kterým vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky ve věci, kterou lze pracovně nazvat „kauza odřeného stolu“. Naše kancelář zastupovala stěžovatelku v postavení žalobkyně v uvedeném řízení. Vzhledem k tomu, že slovy Ústavního soudu „Projednávaný případ vyvolává důležité otázky týkající se ústavněprávního rozměru ochrany spotřebitele, jejichž řešení má navíc význam pro další rozhodovací činnost obecných soudů,“[1] chceme na předmětný nález cestou tohoto příspěvku upozornit širokou právnickou veřejnost.

Celý článek zde.

  • Ještě jednou ke konkurenční doložce v pracovněprávním vztahu a smluvní pokutě za její porušení

E-pravo ID  109087

Anotace článku:  Na stránkách epravo.cz se v poslední době hned dva autoři věnovali rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2018, sp. zn. 21 Cdo 1922/2018, který se týká nároku na smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky v pracovněprávním vztahu. Zatímco Jan Peřinka rozhodnutí ve svém příspěvku vítá,[1] Adolf Maulwurf se k němu staví kriticky.[2]Nezakrývám, že je mi bližší posledně uvedený přístup, neboť naše kancelář zastupovala zaměstnavatele v uvedeném sporu, přičemž proti citovanému rozhodnutí Nejvyššího soudu jsme v zastoupení klienta podali ústavní stížnost, o níž je vedeno u Ústavního soudu řízení pod sp. zn. II.ÚS 3101/18. V toto příspěvku bych ráda navázala na debatu k uvedenému rozhodnutí a obohatila jej o pohled zainteresované strany sporu.

Celý článek zde.

  • Nový trestný čin maření spravedlnosti významně ovlivní právní praxi

E-pravo ID 109084

Anotace článku: Zákonem č. 287/2018 Sb., který novelizoval zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, byl s účinností od 1.2.2019 rozšířen katalog trestných činů o trestný čin maření spravedlnosti podle nově doplněného § 347a, který zákonodárce zařadil do sousedství trestného činu křivé tlumočení (§ 347) a trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348).

Celý článek zde.

  • Vzdání se zástavního práva a potvrzení o zániku zástavního práva na jedné listině – ano či ne?

E-pravo ID 108492 

Anotace článku: Věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny zástavním právem zřízeným k nemovitým věcem, mají typicky takové zástavní právo sjednáno nejen k existující pohledávce (např. pohledávce ze zápůjčky či úvěru) ovšem současně i k pohledávkám budoucím, které mohou věřiteli vzniknout v budoucnu, a to např. z titulu smluvních pokut, nároků na vydání bezdůvodného obohacení apod. Specifická situace nastává v případě podání návrhu na výmaz zástavního práva pro budoucí pohledávky, a to vzhledem k právním názorům vyjádřeným v nedávných stanoviscích ČÚZK.

Celý článek zde.

  • Nad aktuálními nálezy Ústavního soudu zabývajícími se rozhodováním Nejvyššího soudu o civilním dovolání

Právní rozhledy 6/2018 (str. 216 – 219)

Anotace článku: V řadě nálezů Ústavního soudu vyhlášených v poslední době je patrný pozoruhodný trend, jehož původ je možno vysledovat od koncepční změny institutu dovolání provedené novelizací OSŘ zákonem č. 404/2012 Sb., s účinností od 1.1.2013. Značné množství nedávných nálezů Ústavního soudu totiž (stále) obsahuje kritické výtky vůči činnosti Nejvyššího soudu v oblasti rozhodování o civilním dovolání. V rozhodnutích Ústavního soudu přitom zaznívají opakovaně argumenty, které stojí za bližší pozornost. Cílem toho článku je tak poukázat na vybrané závěry z aktuálních nálezů Ústavního soudu, které se zabývají rozhodováním Nejvyššího soudu o podaných dovoláních v civilních věcech, a s tím související problematiku.

Celý článek zde: str. 216, str. 217, str. 218 a str. 219.

  • Příkaz k zatčení ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu

Trestněprávní revue 9/2017 (str. 205 – 206)

Anotace článku: Příkaz k zatčení je v praxi soudy užíván ne vždy zcela uvážlivě a s potřebným respektem k ústavně zaručeným právům a svobodám jednotlivce, kdy bývá opomíjena jak esenciální povaha tohoto institutu jako prostředku ultima ratio, tak jeho náležité odůvodnění. Na tuto praxi poukazují dva aktuální nálezy Ústavního soudu, které jsou důležitým příspěvkem k tomuto tématu.

Celý článek zde: str. 205 a str. 206.