Autoři: David Zahumenský & Vendula Zahumenská
Nakladatel: Wolters Kluwer
Rok vydání: 2022
Počet stran: 92
ISBN: 978-80-7676-323-4
Manželský tandem David Zahumenský & Vendula Zahumenská byli v covidem poznamenaném roce 2020 jedněmi z nejhlasitějších kritiků vládních epidemiologických opatření a podali proti nim desítky neúspěšných žalob. Jde přitom o odborníky na správní právo – územní plánovaní, smlouvy o rozvoji území, a plánovací smlouvy v praktické rovině zaměřené na obecní samosprávy. V předloňské roce přitom vydali ve spolupráci s Petrem Svobodou a Petrou Humlíčkovou kolektivní monografii „Smlouvy o rozvoji území obcí – Když je investor za humny“ (Wolters Kluwer, 2019). Po tomto počinu vydávají v letošním roce drobnou brožuru jejíž plný název zní „Obec a investor nad územním plánem: změny regulace, náhrady za zmařené investice a veřejná infrastruktura“ a která vyšla v nakladatelství Wolters Kluwer v edici Právo prakticky.
Publikace je členěna celkem do čtyř částí. V první části nazvané „Jak redukovat zastavitelné plochy v územním plánu“ pojednávají autoři nejdříve o změnách územního plánu a zásazích do vlastnického práva (kapitola I) a následují příklady z praxe (kapitola II). V části druhé věnované tématu „Náhrady za zmařené investice“ se věnují legitimnímu očekávání investorů (kapitola I), náhradám za změny v území podle stavebního zákona (kapitola II), občanského zákoníku (kapitola III), specificky náhradě škody za nezákonný územní plán (kapitola IV) a opominut není ani nový stavební zákon (kapitola V). Část třetí se věnuje tématu „vyjednávání s investory jako nástroj řešení problémů v území“ a obsahuje dvě kapitoly pokrývající platná pravidla pro smlouvy s investory (kapitola I) a samotné smlouvy s investory v kontextu nového stavebního zákona (kapitola II). V neposlední řadě část čtvrtá obsahuje otázky a odpovědi z praxe.
Jak shrnout tuto pozoruhodnou publikaci? Jde o jakýsi hand-book zahrnující několik na první pohled nesourodných témat, které ale mají společné vodítko v podobě územního plánování. Rozhodně však nejde o kuchařku pro územní plán, pouze se prezentuje vybraná judikatura a na jejích příkladech se uvádí – řečeno s lehkým tónem autorů „co ještě projde a co už ne“ (rozuměj obstojí v soudním přezkumu v řízení o zrušení opatření obecné povahy podle soudního řádu správního). Míra zobecnění a nepřesností (např. shrnutí testu proporcionality v judikatuře Nejvyššího správního soudu) či paušálnost některých závěrů odpovídá tomu, že publikace je primárně zaměřena na starosty obcí a tedy na potenciální odběratele právních sužeb. K otázce náhrad za změny v území – jinak pro praktikujícího advokáta asi nejzajímavějším tématu – se publikace staví nepřekvapivě spíše rezervovaně a opomíjí ústavně-právní souvislosti. Ocenit je nicméně potřeba kritičnost k novému stavebnímu zákonu a přehlednou kategorizaci smluv o rozvoji území a plánovacích smluv s ohledem na obsah jejich závazků na straně obce.