Autor: Christopher Caldwell
Nakladatel: LEDA
Rok vydání: 2022
Počet stran: 528
ISBN: 978-80-7335-807-5
V nekonvenčním nakladatelství LEDA vedeném osobitým Rudolfem Červinkou vyšla loňský rok v edici AGORA (nekonformní knihy zaměřené na politiku a společnost) studie amerického novináře Christopher Caldwella nazvaná „Epocha nároků: Amerika od šedesátých let: zákon o občanských právech a soumrak americké demokracie“ (v originále „The Age of Entitlement“, Simon & Schuster 2020). Kniha je rozdělena do dvou částí a v celkem 8 kapitolách se autor podrobně věnuje nejdříve v části nazvané Revoluce šedesátých let heslům Rok 1963 (atentát na Kennedyho) (1. kapitola), rasa (2. kapitola) a pohlaví (3. kapitola). V další části nazvané Nová ústava se autor zaměřuje na (vietnamskou) válku (4. kapitola), (státní) dluh (5. kapitola), diverzitu (6. kapitola), a na to kdo jsou vítězové (7. kapitola) a kdo poražení (8. kapitola).
Autor přesvědčivě nastiňuje paralelní ústavu Spojených států amerických tvořenou zákonem o občanských právech z roku 1964 a především z něj odvozených konceptů nechvalně proslulé afirmativní akce a neméně problematické politické korektnosti šněrující americkou společnost. Autor rozebírá některé soudní procesy jako Brown vs. školní rada Topeky (1954) nebo Roe vs. Wade (1973), kdy posledně z uvedených precedentů zakládající ústavní právo na interrupci byl změněn až po téměř 50 letech v minulém roce. Nechybí ani proces s černošským hráčem amerického fotbalu O.J. Simpsonem (1994). Autor je však novinář, takže nezabíhá do podrobností, nicméně sympaticky cituje dobové názory právních autorit jako Antonina Scalii či Richarda Dworkina.
Text publikace má však kromě práva přesahy do sociologie, politologie, historie a demografie, to vše s publicistickou lehkostí (prošpikování průzkumy veřejného mínění, statistikami či odkazy na texty hudebníků od The Kinks, přes angažované country až po gangsta-rappery). V knize je zmíněno vlastně vše, co z USA zaznívalo posledních několik desítek let: reganismus, kontrakultura, imigrace, vliv korporací a neziskových nadací, kvóty pro univerzity a zaměstnavatele, dostupné hypotéky a finanční krize, internetoví giganti a jejich vrtění psem, bílý heterosexuální muž jako menšina, univerzity jako půda bez svobody, sňatky homosexuálů, policejní složky vs. černoši a z toho vzešlé rasové nepokoje apod., což z textu činí listování 100+1 zajímavostí. Chybí vlastně akorát hnutí me-too, ale to se zřejmě autorovi již nehodilo do konceptu knihy.
Dlužno dodat, že nejvíce prostoru dostává kritika prezidentství Baracka Obamy (ve funkci 2009-2017). Publikace jistě bude rezonovat na takových místech jako je Institut Václava Klause nebo Liberální institut, k tomu lze příhodě závěrem citovat autora: „Dnes má člověk pocit, že rasismus a sexismus se skrývají naprosto všude. Naverbovaní občané se je pokoušejí vykořenit způsobem, který připomíná tvrdý antikomunismus padesátých let, ale v daleko větším rozsahu. Stejně jako nyní platilo za projev protivníkovy lstivosti, když někdo občas ukázal svou pravou tvář. Na rozdíl od komunismu, jenž zahrnoval reálnou organizaci se seznamem členů, se rasismus vyznačuje pružnou definicí, takže z něj může být obviněn každý“ (s. 438).