Autor: Jan Šidlo
Nakladatel: Wolters Kluwer
Rok vydání: 2024
Počet stran: 136
ISBN: 978-80-7676-763-8
V nakladatelství Wolters Kluwer v edici Právo prakticky vyšla v březnu tohoto roku monografie nazvaná „Inominátní a smíšené smlouvy“. Na úvod je vhodné vysvětlit, že inominátní smlouva je taková smlouva, která není výslovně v občanském zákoníku zákoníku upravena jako tzv. smluvní typ s předepsanými podstatnými náležitostmi takové smlouvy. Smíšené smlouvy potom mají prvky více smluvních typů). V právní praxi se přitom požadavek na sepis inominátních či smíšených smluv objevuje nezřídka. Jako příklad lze uvést různé smlouvy o spolupráci či dohody o dělení zisku, leasingové nebo franchisingové smlouvy. K posledně uvedeným občanským zákoníkem neupraveným smluvním typům jsou věnovány samostatné publikace (Valouch, Petr. Leasing v praxi, 5. aktualizované vydání, Grada: 2012 nebo Ctibor, Jiří a Horáčková, Iva. Franchising. Wolters Kluwer, 2017). Představovaná ovšem má obecný charakter a popisuje teoreticky koncept inominátních a smíšených smluv, pro které je předobraz mj. v ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Stalo se již pravidlem, že monografie tohoto druhu vycházejí jako přepracované rigorózní případně doktorandské práce. Nejinak je tomu u této knihy, která vychází z autorovy rigorózní práce Inominátní a smíšené smlouvy na pozadí nového soukromoprávního kodexu (2021).
Publikace je rozdělena celkem do čtyř částí. V první části je pojednáno nejprve o vymezení inominátní smlouvy (kapitola 1), autor se věnuje rozdílům mezi typovou a inominátní smlouvu (kapitola 2), a rovněž inominátním smlouvám a smlouvám smíšeným (kapitola 3). V dalším autor rozebírá přípustnost analogie v obchodněprávních vztazích (kapitola 4), inominátní smlouvy a obecná ustanovení o právním jednání (kapitola 5), inominátních smlouvách a náhradě škody (kapitola 6) a o tzv. nepojmenovaných smluvních klauzulích (kapitola 7). Ve druhé části představované publikace je věnován prostor rámcové smlouvě (kapitola 1), rezervační smlouvě na nemovitost (kapitola 2), svěřenecké smlouvě (kapitola 3), smlouvě profesionálního sportovce (kapitola 4), leasingové smlouvě (kapitola 5). Dále je rozebrána faktoringová a forfaitingová smlouva (kapitola 6) a sponzorská smlouva (kapitola 7). Třetí část obsahuje franchisingovou smlouvu (kapitola 1). Knihu uzavírá část čtvrtá, která obsahuje vzory některých nejtypičtějších inominátních smluv.
Monografie je rozkročena mezi spíše teoretickým titulem s určitým přesahem do praxe. Do knihy jsou zařazeny „vzory“ smluv, které ovšem pro svou marginálnost mohou sloužit pouze jako základ pro další rozpracování příslušného lex contractus (to je nejvíce patrné u franchisingové smlouvy). Jsme-li u posledně uvedeného pojmu, kniha neobsahuje návod jak k inominátním či smíšeným smlouvám přistupovat v praxi z hlediska jejich tvorby, spíše jde o jisté meditace nad tématem s pomocí judikatury Nejvyššího soudu a vlastních příkladů autora. Např. po mém soudu rozhodnutí sp.zn. 33 Cdo 1507/2022 ke smluvní pokutě v rezervační smlouvě za neuzavření kupní smlouvy zájemcem je věnován přílišný prostor, a to zřejmě autor nemohl tušit, že se rezervační smlouva stane ještě těsně před vydáním knihy opět předmětem rozhodování Nevyššího soudu (srov. rozsudky 23 Cdo 1666/2023 či 23 Cdo 1649/2023 vyhlášené na konci února 2024). Pokud jsme u příkladů: zde si lze klausovsky řečeno dělat nesouhlasné vlnovky, ale v principu lze tak trochu Jheringovské úvahy autora ocenit. Je nicméně otázkou, zda jsou autorem vybrané inominátní smlouvy skutečně správnými reprezentanty nejčastějších v praxi uzavíraných smluv s ohledem na shora uvedené smlouvy o spolupráci či dohody o dělení zisku, které jsou spíše častější než smlouvy (ne)profesionálního sportovce. Rozmanitost a pestrost soukromoprávního styku přitom přináší inominátní či smíšené smlouvy různého kalibru, aneb jak pravil J. W. Goethe: „Šedivá je teorie, jen strom života věčně zelená se“.