Autoři: Václav Pilík, Jiří Kašný, Dalibor Nový, Miroslav Sedláček, Petr Dobiáš, a kol.
Nakladatel: Wolters Kluwer
Rok vydání: 2022
Počet stran: 216
ISBN: 978-80-7676-179-7
Tzv. změnu okolností zná většina praktikujících právníků zaměřených na smluvní právo pod ustanoveními § 1764 až 1766 občanského zákoníku jako konstrukci vedoucí k obnovení jednání o smlouvě při změně podmínek za nichž byla smlouva původně uzavřena. Jde přitom o normu, jejíž aplikační dopad se od účinnosti občanského zákoníku (1.1.2014) v praxi zhusta vylučuje formou závěrečného ustanovení ve smlouvě. Shodně jako ustanovení o vyšší moci, která ovšem svůj předobraz v civilním kodexu nemají, se přes noc staly z popelek princeznami. COVID-19 a následně související dopady válečného konfliktu na Ukrajině totiž téma změny okolností smlouvy jako takové posouvají na jinou úroveň. Patrně zcela první takto tematicky zaměřená kolektivní monografie na změnu okolností uzavření smlouvy vznikla pod vedením Václava Pilíka. Téma změny okolností ve smluvním právu je přitom velmi aktuální problém současné právní praxe.
Monografie je kromě úvodu a závěru členěna do celkem pěti částí. První část je teoretickou a zahrnuje tři pohledy na změnu okolností uzavření smlouvy, a to z perspektivy filozofické, ekonomické a právní. Druhá část pojednává o změně okolností uzavření smlouvy v tuzemském občanském zákoníku. Navazující třetí část knihy je sběrnou pasáží, ve které je popsána změna okolností uzavření smlouvy v dalších právních oblastech: pracovním právu, režimu hospodaření s majetkem státu a samosprávných celků, veřejných zakázek a tzv. veřejnoprávních smluv. Čtvrtá část představuje změnu okolností uzavření smlouvy v civilně-procesních souvislostech, a to jak v řízení před soudem, tak v ADR způsobech řešení sporů. Poslední pátá část je obsahuje pohled na změnu okolností uzavření smlouvy v širších souvislostech (mezinárodní právo soukromé a obchodní, evropské unifikační projekty (DCFR, PETL), zásady UNIDROIT a Vídeňská úmluva o smluvním právu).
Publikace je sepsána autorským kolektivem celkem 17 autorů, a jde tak svého druhu o publikaci spíše přehledovou než v podrobnostech vyčerpávající. Samotné téma změny okolností ve smluvním právu – jeho připuštění, možnosti a kontrast se zásadou pacta sunt servanda – je přitom velmi zajímavé. Praktický význam má především stěžejní část knihy pojednávající o občanském zákoníku. Z podaného přehledu je vlastně až překvapivé, u jakého množství smluvních typů zákonodárce zakotvil možnosti změny okolností: od smlouvy o výměnku přes smlouvu o společnosti až po smlouvu o úschově nebo dědickou smlouvu. Stranou nezůstala ani smlouva o zájezdu, u níž je pojednáno o dočasné právní úpravě na základě tzv. Lex Voucher (zákon č. 185/2020 Sb.). Publikace je důkladná, co se týče pokrytí všech relevantních zdrojů změny okolností ve smluvním právu, což se projevuje zejména v poslední části knihy, která zabrousila do vod mimo tuzemské právo.